čtvrtek, 16. května 2013

(FOAM #7) Kapesní EKG repetitorium

Jiří Brebera z Anesteziologie a urgentní medicíny mi umožnil zveřejnit Kapesní EKG repetitorium, které mělo velký úspěch.

Z mého hlediska sice není úplně vyčerpávající, ale je to dobrý základ. Přidám i verzi určenou pro tisk, kterou si přálo mnoho fanoušků. Takže pokud jste EKG repetitorium na facebooku Anesteziologie a urgentní medicíny minuli, tady je:

- Menší verze pro tisk na jednu stránku.
- Větší verze pro tisk na dvě stránky.



neděle, 12. května 2013

(POKROČILÍ) Wenckebachův fenomén



Asi jste si všimli, že EKG je můj koníček. Tento článek jsem napsal spíš pro zajímavost a rozhodně to není něco, co byste měli umět a znát. Varuji, že je to opravdu jen pro nadšence. Pro pochopení je dobré rozumět alespoň bazálně laddergramům. Krátký návod najdete ZDE.


V roce 1899 popsal Karel Frederik Wenckebach (holanďan) arytmii, která po něm později byla pojmenována - a to bez použití EKG! Vše popsal pomocí měření pulsu v a. radialis.


Wenckebachovy periody se mohou objevit na mnoha místech v srdci. Wenckebachův fenomén je forma porušeného vedení, při které postupně dochází ke zpomalování vedení vzruchů určitou oblastí (např. AV uzlem) až se nakonec jeden vzruch nepřevede.
To umožní aby si „zablokovaná“ tkáň odpočinula a další vzruch se pak převede rychleji - a cyklus začíná znovu.


Wenckebachův fenomén (= Wenckebachovy periody) se může objevit v těchto oblastech:

1. SA uzel (oblast mezi SA uzlem a okolní svalovinou síní)
- vzniká SA blok 2. stupně, typ Wenckebach
- místo zkracování PR intervalů se zkracují P-P intervaly až vypadne jedna P vlna  

 Zdroj: http://classconnection.s3.amazonaws.com/
















Laddergram SA bloku 2.stupně Wenckebachova typu. Vidíme, že převod přes síně, AV uzel a komory je pořád stejný. Co se mění je převod z SA uzlu na síně - prodlužuje se, až nakonec vypadne!



2. AV uzel
- vzniká AV blok 2. stupně, Mobitz I (Wenckebach)
- ze všech typů zdaleka nejčastější
- příklad bude v další části článku
- je benigní
- je důležité ho rozlišit od AV bloku 2.stupně, typ Mobitz II. Ten je mnohem závažnější, vzniká totiž až POD AV uzlem. Pokud by vznikl AV blok 3. stupně, mohlo by se stát, že by se neobjevil náhradní junkční nebo idioventrikulární únikový rytmus. 


3. Tawarovo raménko
- v cyklech se tvoří blok daného raménka (levého, pravého, ale i jednotlivých hemifasciklů)
Zdroj: David Richley























Krásný příklad Wenckebachova fenoménu v levém Tawarově raménku.
Vidíme trojice QRS komplexů. První QRS je normální štíhlý, druhý má morfologii inkompletního bloku levého Tawarova raménka a třetí má morfologii kompletního bloku levého Tawarova raménka. (Nejlépe je to vidět ve svodu V1)
Vedení v levém rámenku se postupně prodlužuje až vypadne úplně (LBBB). To dá levému raménku čas na "odpočinek" a další vzruch se převede normálně - cyklus začíná znovu.


Další vzácné příklady Wenckebachova fenoménu:
4. Ektopické ložisko v síni (např. u síňové tachykardie)
5. Ektopické ložisko v komoře
6. V přídatných spojkách mezi síněmi a komorami (např. v Kentově svazku při WPW syndromu)



Základní mechanismy jsou ve všech místech stejné. Jako příklad použijeme nejčastější lokalizaci a to AV uzel.

AV blok 2. stupně, typ Wenckebach (Mobitz I)
Abychom mohli AV blok 2. stupně Wenckebachova typu diagnostikovat, musí být splněno:
- progresivní prodlužování PR intervalu s vynechaným QRS komplexem na konci cyklu
- PR interval je nejdelší na konci cyklu (periody)
- PR interval je nejkratší před prvním QRS komplexem cyklu

Dálší časté nálezy na EKG (nemusí být vždy):
- P-P interval by měl být konstantní (samozřejmě lehká variace je možná, např. u sinus. arytmie)
- PR interval se typicky nejvíce prodlužuje mezi prvním a druhým QRS komplexem cyklu
- R-R interval se během cyklu progresivně zkracuje
- nejčastější typy cyklů jsou 3:2, 4:3 a 5:4
- pauza při vypadnutém QRS komplexu je dlouhá jako dvojnásobek P-P intervalu + (nejdelší PR
interval - nejkratší PR interval)

Patofyziologie
Postupné prodlužování PR intervalů u tohoto typu bloků pro Vás určitě není novinkou. Jak ale vznikají tyto periody? Proč se PR intervaly postupně prodlužují?

Nejlépe si to můžeme představit pomocí laddergramu.
- Absolutní refrakterní perioda (fáze) je období, během kterého se AV uzel „vzpamatovává“ a vzruch nemůže převést.
- Relativní refrakterní perioda je období následující, během kterého se vzruch převést může, ale trvá mu to déle (AV uzel není ještě úplně vzpamatovaný).


















První vzruch dorazil do AV uzlu, když byl úplně repolarizovaný, proto se převedl s krátkým PR intervalem.
Další tři vzruchy už do AV uzlu přišly v relativní refrakterní fázi a proto se převedly s prodlouženým PR intervalem. Každý další vzruch dorazil v dřívější části relativní refrakterní fáze a proto se PR interval postupně prodlužuje (= Čím dřív v relativní refrakterní fázi - tím pomaleji AV uzel vede).
Pátý vzruch už přišel do AV uzlu v absolutní refrakterní fázi a proto se nepřevedl (červená šipka). 
AV uzel tak dostal čas na to, aby se vzpamatoval a cyklus může začít znovu.


Co si odnést?
- Wenckebachovy periody nevznikají jen v AV uzlu a SA uzlu!
- Mobitz II je horší než Mobitz I (Wenckebach)



Znovu opakuji, že tyto informace jsou spíš pro zajímavost. Ale kdo ví, kdy se budou hodit. Jako například při interpretaci EKG kazuistik z Kardioblogu.




Reference:
- www.lifeinthefastlane.com

- Wagner, GS. Marriott’s Practical Electrocardiography (11th edition), Lippincott Williams & Wilkins 2007.

THE THEORY AND MECHANISM OF THE WENCKEBACH PHENOMENON*
L. SCHAMROTH, M.D. (RAND), F.R.C.P. (EDIN.), M.R.C.P. (GLASG.), From the Baragwanath Hospital and University of the Witwatersrand, Johannesburg

- THE MECHANISM OF THE WENCKEBACH TYPE OF A-V BLOCK BY GEORGE M. DECHERD AND ARTHUR RUSKIN
From the Department of Medicine, University of Texas School of Medicine, and the Heart Station, John Sealy Hospital, Galveston, Texas, U.S.A.

sobota, 11. května 2013

(ZAČÁTEČNÍCI) Pravidelná tachykardie se širokým QRS komplexem - 3 zásady a 3 kroky

Tento článek si můžete také stáhnout ve formátu PDF.

Vidíme pravidelnou tachykardii se širokým QRS komplexem.
Jak ale poznáme, jestli je to komorová tachykardie (KT) NEBO supraventrikulární tachykardie s aberací (SVT)?
Zdroj: http://gecommunity.gehealthcare.com

Pokusil jsem se toto téma co nejvíce zjednodušit. Přečetl jsem o něm už relativně dost učebnic a nejvíc se mi líbil jednoduchý tříkrokový postup z této učebnice.
Jako každé takové zjednodušení neplatí vždy, ale pomůže Vám v naprosté většině případů. Tento článek nemá být vyčerpávající, naopak by měl být co nejjednodušší a zapamatovatelný.


3 zásady dif. dg. KT a SVT s aberací:

Zásada #1: Tuto rozvahu provádíme JEN pokud je pacient hemodynamicky stabilní.
Pokud není - musíme okamžitě použít synchronizovanou kardioverzi nebo defibrilovat.

Co znamená "hemodynamicky nestabilní"?
Arytmie je hemodynamicky závažná, pokud způsobuje závažné subjektivní a/nebo objektivní příznaky. Například hypotenzi, šok, plicní edém, bolest na hrudníku, dušnost nebo ztrátu vědomí. 


Zásada #2: Čím víc svodů, tím víc adidas.
Pokud je pacient hemodynamicky stabilní, máte chvíli čas. Udělejte 12svodové EKG, KT vs SVT nemůžeme vždy z jednoho svodu správně hodnotit.


Zásada #3: Čím starší pacient a čím nemocnější má srdce, tím spíš bude rytmus KT.
Statistika nám může být velmi užitečná.
- Až 80% všech tachykardií se širokým QRS komplexem jsou komorové tachykardie.
- Je pacient starší než 50-60 let? Na 90% je to komorová tachykardie.
- Má pacient v anamnéze komorovou tachykardii? Má na předchozích EKG komorové extrasystoly?
  Opět ukazuje na komorovou tachykardii.
- ALE: Pacient je mladý, tachykardii spustil stres nebo fyzická zátěž a nemá srdeční onemocnění? To
           ukazuje spíš na SVT a nebo na zvláštní formu komorové tachykardie, která je dobře tolerovaná
           a reaguje na podání adenosinu.



Jak je rozlišíme na EKG? 3 jednoduché kroky.

Krok #1: Extrémní osa?                                                    ANO? -> KT          NE? -> krok #2
Je QRS komplex celý negativní v I nebo v aVF?
Podívejte se na svody I a aVF, pokud je v nich QRS komplex celý negativní, je to komorová tachykardie. QRS komplex musí být negativní celý, lehké deviace osy nám nepomohou. Nesmí vůbec mít R kmit. (Q infarkt může někdy mít celý negativní QRS, ale takový pacient stejně >90% bude mít komorovou tachykardii)
Zopakujte si: - Jak určit osu?
                   - Jak poznat, zda je QRS komplex pozitivní nebo negativní?
QRS je celý negativní v I.svodu - je to KT.
Zdroj: www.emedu.org



Krok #2: Je ve svodu V6 QRS komplex výrazně negativní?   ANO? -> KT          NE? -> krok #3
Pokud je QRS komplex ve svodu V6 celý negativní, nebo alespoň výrazně negativní, je rytmus komorová tachykardie.
QRS je celý, nebo téměř celý negativní ve V6, je to KT.
Zdroj: www.emedu.org



Krok #3: Je QRS komplex "ošklivý"?                             ANO -> KT     NE? -> nejspíš SVT s aberací
QRS komplex je "ošklivý" = NEpřipomíná žádnou raménkovou blokádu.
                                     = čím šiřší QRS, tím ošklivější, tím spíš komorová tachykardie. (nad 160ms)
QRS komplexy jsou ošklivé - jsou extrémně široké (někdy i nad 200ms). Toto je KT.
P.S. Vidíme i celý negativní QRS komplex v aVF.
Zdroj: www.lifeinthefastlane.com























Ještě jednou zdůrazňuji, že jsme se bavili o diagnostice pravidelných tachykardií se širokým QRS komplexem. Pokud pacient kdykoliv během vyšetřování přestane být hemodynamicky stabilní, musíme použít synchronizovanou kardioverzi nebo defibrilaci.
Existuje mnoho dalších kritérií pro diagnostiku komorové tachykardie, které jsou velmi specifické, ale málo senzitivní. Například konkordance QRS komplexů v hrudních svodech, nebo příznaky A-V disociace (disociované P vlny, capture beats, fusion complexes, etc.), celý pozitivní QRS komplex v aVR, atd. Můžeme je probrat v dalším článku, pokud bude zájem.


Příklad #1:
Zdroj: www.emedu.org




















Krok #1: Extrémní osa? Je QRS celý negativní v I nebo aVF? - NE
Krok #2: Je QRS celý nebo skoro celý negativní ve V6? - NE
Krok #3: Jsou QRS komplexy "ošklivé"? Ano, extrémně široké QRS komplexy. Je to KT.


Příklad #2:
Zdroj: http://www.af-ablation.org




























Krok #1: Extrémní osa? Je QRS komplex celý negativní v I, aVF?  ANO, v aVF - je to KT.



Příklad #3:
Zdroj: http://www.tveatch.org




















Krok #1: Extrémní osa? Je QRS celý negativní v I nebo aVF? - ANO v aVF. Je to KT.
Krok #2: Je QRS celý nebo skoro celý negativní ve V6? - ANO. Je to KT.


Příklad #4:
Zdroj: http://accessemergencymedicine.com





















Krok #1: Extrémní osa? Je QRS celý negativní v I nebo aVF? - NE
Krok #2: Je QRS celý nebo skoro celý negativní ve V6? - NE
Krok #3: Jsou QRS komplexy "ošklivé"? NE, mají tvar bloku pravého raménka Tawarova.
Toto je s velkou pravděpodobností SVT s blokem pravého raménka.


Opakování na závěr:

3 zásady: 
- 1. Tuto rozvahu provádíme JEN pokud je pacient hemodynamicky stabilní.
- 2. Čím víc svodů, tím víc adidas.
- 3. Čím starší pacient a čím nemocnější má srdce, tím spíš bude rytmus KT.

3 kroky:
- 1. Extrémní osa? Negativní QRS v I nebo aVF?          
- 2. Negativní QRS ve V6?                                          
- 3. "Ošklivé QRS"? = Nemají tvar raménkového bloku? Jsou extrémně široké? (nad 160 ms)

Pokud je odpověď na některou z těchto otázek ANO - je to nejspíš komorová tachykardie.


Reference:
- ACLS-2013-PB book, Dr. Ken Grauer
- www.lifeinthefastlane.com
- The ECG in Practice, John R. Hampton